Weber - Saint-Gobain

klasifikace vlhkosti zdiva

Vlhkost zděných konstrukcí, vyvolaná účinky zemní vlhkosti a pod terén prosakující a po povrchu terénu a chodníků stékající a od něho odstřikující srážkové vody a vody kondenzující z vlhkého vzduchu na povrchu a ve struktuře zdiva, se ve vztahu k uvažovanemu způsobu sanace zdiva nad i pod terénem klasifikuje podle tabulky.

Klasifikace vlhkosti zdiva

  • 1. Uváděna klasifikace se vztahuje na konstrukce staveb s místnostmi a prostorami určenými pro pobyt osob; předpokládá se, že stěny jsou vyzděné z plných cihel na vápennou, vápenocementovou nebo cementovou maltu, z cihel vápenopískových a z kamenů těch druhů hornin, které se běžně používaly jako zdicí materiály (pískovce, opuky a další druhy přírodniho kamene s nasákavostí vyšší než 10 % hmotnostních).
  • 2. Hmotnostní obsahy vlhkosti se vztahují hlavně na směsné vzorky zdicí malty a zdicích prvků, které byly ze zdiva vyjmuty z hloubky 100 mm až 150 mm od líce zdi s otlučenou omítkou; v hloubkách zdiva více než 100 mm pod povrchem je již zpravidla potlačen vliv obklopujícího prostředí na povrchove vrstvy konstrukce (procesy kondenzace a vysušovaní vody, účinky větrem hnanych dešťů).

Celkový stupeň zasolení zdiva se podle zjištěných hodnot hodnotí jako nízký, střední s vysoký. Přitom je rozhodující nejvyšší hodnota obsahu iontů solí (bez ohledu zda se jedná o chloridy, dusičnany nebo sírany)